Jak jsem dostal domácí vězení

Dnes se s Vámi podělím o zkušenost, pro kterou jsem se rozhodl. Věřte tomu, že jste rádi, že jsem to byl já a ne Vy.

Ze své pozice předsedy po výboru pro vězeňství jsem si nechal dát monitorovací náramek pro domácí vězení, který dostávají nepodmíněně odsouzeni za lehčí delikty.

Přes devadesát lidí v celé České republice v současné době nosí elektronický náramek a každý jejich pohyb a krok je pečlivě monitorován. "Podle ministerstva spravedlnosti i probační a mediační služby celý systém funguje dobře, tak jsem si to chtěl vyzkoušet. Osobní zkušenost žádné prezentace nepředčí," a tak jsem do toho na jeden týden šel.

Jedním z cílů elektronického systému náramků je přimět soudce, aby ukládali častěji alternativní tresty, které jsou pro stát finančně výhodnější. Domácí vězení vyjde levněji než skutečné vězení, jeden den s náramkem stojí stát na 130 korun, dalších 50 korun musí platit odsouzený. Naopak odsouzený za mřížemi stojí stát na 1 200 korun denně, k úhradě se mu dává jen 1 500 korun měsíčně. "Pokud by se náramky používaly výrazně častěji, stát by rozhodně ušetřil. Musíme otevřít debatu, zda by nebylo vhodné do tohoto procesu legislativně zasáhnout, aby se využíval ve větším množství,".

A co všechno takový náramek umí? Díky systému lze identifikovat, zda se monitorovaný nachází ve stanovený čas na určitém místě, lze také zachytit trasu jeho pohybu pomocí GPS, vytyčit zóny, ve kterých se dotyčný musí či naopak nesmí nacházet a stanovit pro něj individuální harmonogram platnosti omezení. Probační a mediační služba může také sledovat, zda monitorovaný člověk dodržuje zákaz konzumace alkoholu.

Ačkoli podle Ministerstva spravedlnosti i Probační a mediační služby funguje celý systém dobře, nic Vám neposkytne lepší hodnocení, než to, co sami prožijete, a proto jsem se rozhodl tento náramek vyzkoušet a zjistit jeho výhody, nevýhody, ale třeba i slabiny, které by ministerstvo mohlo v budoucnu využít pro jeho zkvalitnění. K celé akci jsem přistupoval s velkým nadšením a očekáváním i přesto, že jsem omezil své soukromí a každý můj krok byl monitorován.

A to se také stalo. První poznatek...dělejte vše pro to, aby jste nemuseli náramek nosit.

V místě bydliště mi pracovníci ministerstva nainstalovali jednotku, která mě hlídá doma. Měl jsem nastavený čas od 22hodin do 7 ráno, kdy jsem nesměl opustit byt. . Dále jsem dostal komunikátor, alkoholtester, akumulátor na dobíjení (náramek pak váží asi 0,5 kg) a několik nabíječek. Pokud jsem byl otrokem telefonu, tabletu a hodinek, tak jsem dostal další tři zařízení, která jsou potřeba takřka denně nabíjet. Je to silně nekomfortní, ale na druhou stranu....náramek není za odměnu.

Již po necelé hodině cítíte, že náramek překáží. Začínám mít odřený kotník. ....Při cestě do práce procházím zakázanou zónu (mám ji nastavenou od probačního úředníka)....po dvou minutách telefon....

Dobrý den pane Sadovský, tady dohledové středisko ministerstva spravedlnosti,porušil jste zakázanou zónu, můžete mně to vysvětlit?

Říkám...omlouvám se neuvědomil jsem si to. Nebude se to opakovat.

Operátor...to je Vaše věc, to si vyřídíte s probačním úředníkem. Na shledanou.

Každý večer kontrola na alkohol. Ve středu večer jsem byl na oslavě narozenin. O půl desáté kontrola alkoholu. Výsledky odsouzený neví. Tedy ani já ( měl jsem asi 2 skleničky vína). Následuje telefon...

Dobrý večer, tady dohledové středisko....proč nejste doma? Mám být až ve 22. Je 22.03. Omlouvám se, nevšiml jsem si. Kde jste?

Mimo domov.

To jste nevěděl ?

Ne.

Dobře. V kolik budete asi tak doma?

Asi tak ve dvě.

Cože!!!

Tak dobře, ve 12.

Chápete, že pokud nebudete v tento čas doma, budeme Vás opět kontaktovat. A toto hlásíme Vašemu probačnímu úředníkovi.

Ano, chápu, ještě se asi uslyšíme.

Ráno jsem našel na telefonu zprávu, že jsem porušil zákaz požívání alkoholu a že to bude nahlášeno.

Porušování zakázané zóny probíhalo po všechny dny z důvodu, že jsem s náramkem absolvoval zasedání Poslanecké sněmovny a cesta vede přes ní. Jinak bych se nedostal do práce. S přibývajícím časem, jsem se začínal snažit, abych porušoval pravidla co nejméně. Obava z toho, že budu znova konfrontován, mě začínala strašit.

A co mi nošení náramku přineslo? První a hlavní poznatek... dělejte vše tak, abyste ho nemuseli nosit. Je to nepříjemné, omezuje vás to, bolí vás noha, jste ve stresu, když si zapomenete nabíječku nebo když nemáte kde si náramek a celé příslušenství nabít, neustále o něco zakopáváte, protože normálně přece na noze nic nemáte, přemýšlíte, které boty si můžete vzít, protože máte-li kotníkové boty, může se stát, že je prostě neobujete (a to nemluvím o ženách, které by náramkem měli výběr bot velmi omezený, hlavně v zimě).Ale čím déle ho máte, tím více se snažíte být zodpovědný. Ti, co nosí náramky a již dříve si prošli vězením, určitě ocení "volnost", naopak lidé, kteří neměli tu čest se do vězení podívat, si mohou uvědomit, jak by jim takový pobyt ve vězení mohl změnit život a čeho všeho by se museli vzdát. Osobně spatřuji jako jednu z výhod náramku právě to, že může působit preventivně před případnou další kriminální činností.

Podrobnosti o tomto testu a jeho vyhodnocení, naleznete na mých stránkách www.petrsadovsky.com

Petr Sadovský