Novela z. o střetu zájmů

Pozměňovací návrh

poslance Petra Sadovského

k návrhu poslanců Věry Kovářové, Víta Rakušana a dalších na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění

pozdějších předpisů

(sněmovní tisk 33)

dle § 63 odst. 1 bod 5. písm. a)
zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

I.

V čl. I se za bod 3 vkládají nové body 4 a 5, které znějí:

  • V § 10 odst. 3 se za slovo "výjimkou" vkládají slova "způsobu nabytí a".
  • V 14c odst. 4 se za text "§ 13 odst. 7" vkládá text "nebo § 14 odst. 2 písm. a)".

Na konci čl. II se doplňuje věta "s výjimkou bodů 4 a 5, které nabývají účinnosti dnem 1. 6. 2019".

Odůvodnění:

S účinností od 1. 9. 2017 byla do zákona o střetu zájmů vložena povinnost veřejných funkcionářů podávat tzv. vstupní oznámení (§ 12 odst. 1), jejímž smyslem je nastavení přehledné startovací čáry, jde-li o majetek, s jakým veřejný funkcionář vstupuje do funkce. Ministerstvu spravedlnosti je posléze v rámci kontrolní činnosti umožněno zkoumat mimo jiné to, zda majetek nabytý veřejným funkcionářem v průběhu výkonu funkce odpovídá jeho příjmům. Je zřejmé, že bez vstupních oznámení by takové zkoumání bylo možné jen velice obtížně.

Ve vstupních oznámeních jsou veřejní funkcionáři povinni uvést předně všechny věci nemovité, které vlastnili ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce [§ 10 odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona o střetu zájmů]. Tyto nemovité věci mají veřejní funkcionáři povinnost jednoznačně identifikovat, a to za pomoci údajů stanovených v § 3 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů. Potřeba takové identifikace plyne mimo jiné z ustanovení § 14c odst. 4 zákona o střetu zájmů, podle něhož evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti) je oprávněn využít údaje z katastru nemovitostí pouze při výkonu své (kontrolní) činnosti podle § 13 odst. 7, tedy při porovnávání údajů uvedených v jednotlivých oznámeních evidovaných v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech (včetně zmíněného katastru nemovitostí). Veřejnými funkcionáři provedená identifikace nemovitých věcí je pak veřejnosti v registru oznámení skryta [§ 14b odst. 1 písm. a) a b) zákona o střetu zájmů].

Popsaný model však klade na veřejné funkcionáře nepřiměřeně vysokou administrativní zátěž, a to především v těch případech, kdy tito disponují desítkami až stovkami nemovitých věcí (typicky pozemků), které jsou povinni v oznámení jednotlivě popsat pomocí údajů zapsaných na listu vlastnictví vedeném pro oznamované nemovité věci příslušným katastrálním úřadem. Taková administrativní zátěž se přitom nejeví nezbytně nutnou za situace, kdy příslušné identifikátory věcí nemovitých mohou být evidenčnímu orgánu dostupné z jiného centralizovaného informačního systému (katastru nemovitostí).

Navrhuje se proto úprava § 14c odst. 4 zákona o střetu zájmů, která Ministerstvu spravedlnosti umožní využívat údaje z katastru nemovitostí již v okamžiku přijímání a evidence oznámení učiněných veřejnými funkcionáři podle § 14 odst. 2 písm. a). V praxi pak veřejný funkcionář oznamované nemovité věci popíše oproti dosavadnímu stavu pouze za pomoci názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví; zbylé identifikátory (včetně způsobu nabytí věci nemovité) registr oznámení získá ("natáhne") z katastru nemovitostí v okamžiku přijetí a zaevidování příslušného oznámení. Vyloučen ze zvažování byl v této souvislosti model, kdy by příslušné identifikátory nemovitých věcí získával prostřednictvím registru oznámení z katastru nemovitostí sám veřejný funkcionář již při vyplňování oznámení, neboť by nebylo možno zamezit tomu, aby si veřejný funkcionář tímto způsobem opatřil z katastru nemovitostí též údaje vážící se k nemovitostem třetích osob.

Popsaný model by měl být uplatňován pouze v případech plnění oznamovací povinnosti dle § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tedy při podávání vstupních oznámení, kdy administrativní zátěž dopadá na veřejné funkcionáře ve zdaleka nejvyšší míře. Naopak v případech plnění oznamovací povinnosti dle § 12 odst. 2 a 3 zákona o střetu zájmů (tj. při podávání tzv. průběžných a výstupních oznámení) bude zachován model stávající, kdy veřejný funkcionář popíše nemovité věci, které v průběhu výkonu funkce v daném roce (nebo jeho části) nabyl, pomocí všech údajů zapsaných na listu vlastnictví vedeném pro tyto nemovité věci příslušným katastrálním úřadem. Důvodem pro tuto odchylku je skutečnost, že v případech průběžných a výstupních oznámení je veřejný funkcionář povinen u každé oznamované nemovité věci uvést též její pořizovací cenu. Pořízenou nemovitou věc je tedy nezbytné jednoznačně identifikovat; nepostačí pořizovací cenu svázat pouze s číslem listu vlastnictví, na němž bude zpravidla evidováno nemovitých věcí vícero. V praxi by tento model přitom neměl pro veřejné funkcionáře představovat větší administrativní zátěž, neboť oznamovací povinnost bude v případech průběžných a výstupních oznámení dopadat zpravidla na nemovité věci v řádu jednotek (na rozdíl od případů vstupních oznámení).

II. Platné vyznačením s vyznačením změn

§ 10

Oznámení o majetku

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit

a) majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a

b) majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

(2) V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede

a) věci nemovité,

b) cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená,

c) podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a

d) jiné věci movité určené podle druhu,

1. jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. a), nebo

2. pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhla částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. b).

(3) V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou způsobu nabytí a ceny u věcí nemovitých podle odstavce 2 písm. a), jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d) se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl.

§ 14c

Oprávnění evidenčního orgánu nahlížet do dalších registrů a informačních systémů veřejné správy

(1) Evidenční orgán je oprávněn při výkonu své činnosti podle § 13 odst. 7 využít ze základního registru obyvatel tyto údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,

b) datum a místo narození,

c) adresa místa pobytu,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(2) Evidenční orgán je oprávněn při výkonu své činnosti podle § 13 odst. 7 využít z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,

b) datum a místo narození,

c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

d) státní občanství.

(3) Evidenční orgán je oprávněn při výkonu své činnosti podle § 13 odst. 7 využít z informačního systému cizinců tyto údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,

b) datum a místo narození,

c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

e) státní občanství.

(4) Evidenční orgán je oprávněn při výkonu své činnosti podle § 13 odst. 7 nebo § 14 odst. 2 písm. a) využít z katastru nemovitostí údaje o

a) pozemcích v podobě parcel,

b) budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo číslo evidenční,

c) budovách, kterým se číslo popisné nebo číslo evidenční nepřiděluje a které jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby,

d) jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

e) jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,

f) právu stavby,

g) dalších nemovitých věcech evidovaných v katastru nemovitostí,

h) právech a dalších skutečnostech zapsaných k nemovitým věcem uvedeným v písmenech a) až g).

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců pouze, pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. Údaje podle odstavců 1 až 4 využívá evidenční orgán v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Evidenční orgán může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat kopie listin, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru nemovitostí a dále od správce evidence nebo jejího provozovatele žádat poskytnutí údajů

a) z centrálního registru silničních vozidel,

b) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

c) z obchodního rejstříku,

d) ze živnostenského rejstříku.

Petr Sadovský